Jednou z možností, jak účelně zpracovávat obtížný pryžový odpad do plnohodnotných výrobků je GURAL. Je to materiál, vznikající kopolykondenzací částečně rozložené pryže s furanovými pryskyřicemi. Pryž, desintegrovaná na malou drť a prach (např. v podchlazeném stavu) se smísí s určitým množstvím furylaldehydu, který vytěsní atomy síťující síry a na jejich místo se naváže do struktury polymerních řetězců. Přídavkem vhodného tvrdidla, vyvolávajícího spontánní polyreakci , za tepla a tlaku vznikne podle tvaru formy těleso s vynikajícími mechanickými i chemickými vlastnostmi. Vzniklý materiál je pružný (s mezním přetvořením v tlaku až 100%), chemicky odolný organickým i anorganickým látkám v poměrně vysokých koncentracích, odolný dostatečně atmosférickým vlivům a s vysokou odolností obrusu. Lze jej proto využít zejména tam, kde dochází ke kombinaci mechanického, chemického a atmosférického zatížení, nebo alespoň ke kombinaci dvou z těchto tří vlivů. Jedna z nejvhodnějších aplikací se zdá nabízí zemědělství: podlahy ve stájích pro dobytek skýtají podlahu dostatečně měkkou (aby nedocházelo k otlačkům), dostatečně teplou (aby nedocházelo k onemocnění revmatismem) a dostatečně chemicky odolnou (aby trvale vydržela namáhání dobytčími výkaly) i mechanicky odolnou (aby bez poškození trvale vydržela relativně velké koncentrované tlaky od kopyt). Jiné uplatnění nalezne tento materiál v dopravním stavitelství (svodnice, patníky, obrubníky, krajníky, železniční přejezdy, tlumící podložky po kolejemi atd.), ale i ve strojírenství (např. odpružení strojů). Čím víc se nejde smysluplných aplikací tohoto materiálu, tím lépe, tím více pneumatik se ze skládek ztratí. Další výhodou tohoto materiálu, díky volbě matrice, je, že není závislý na ropě, neboť furanové deriváty se získávají z rostlinných odpadů, které (pokud si lidstvo nezničí zcela přírodu) budou vznikat neustále fotosyntézou.