Polymerní pojivo předává materiálu vlastnosti, které cementovým betonem jsou nedosažitelné:

• polymerbeton může být bez spojité pórovitosti, tedy nepropustný a tím i odolný mrazu a tání, fyzikálnímu a fyzikálně-chemickému působení agresivních činidel
• polymerbeton je odolný i chemickému působení různých medií, přičemž odolnost je vázána především odolností použité pryskyřice danému mediu
• pevnosti polymerbetonu jsou několikanásobně vyšší než u cementového betonu a zejména poměr tlakové a takové pevnosti jsou značně příznivější a tedy i jeho odolnost rázům
• fyzikálně mechanické i chemické vlastnosti polymerbetonu lze podle použitého pojiva v širokých mezích měnit a tím přizpůsobit potřebným požadavkům.
• Polymerní pojivo předává materiálu i některé nevýhodné vlastnosti, které nelze změnit a je třeba s nimi počítat. Jsou to: spalitelnost (nikoliv hořlavost), daná organickou povahou hmoty, nižší modul pružnosti a větší dotvarování pod dlouhodobým zatížením, vyšší součinitel teplotní roztažnosti a u některých pryskyřic větší polymerační smrštění (a tedy větší "rodové" vnitřní napětí)